Vítej na stránkách o úpravě textilií savovací a batikovací metodou. Můj web je určený jak úplným začátečníkům, tak i pokročilým, kteří zde mohou načerpat inspiraci pro své další experimenty s barvami. Krom pracovních postupů na rozmanité úpravy oblečení a doplňků zde najdeš i širokou fotogalerii.

Hrátkami s barvami se zabývám již řadu let. Fakt, že obarvovací a odbarvovací trendy jsou stále živé, mě přiměl k tomu, abych založila tyto stránky, kde bych ráda přiblížila originální způsoby, jak si netradičně podomácku upravovat svůj šatník, případně zkrášlovat ručně vyrobenými doplňky domov. Obě techniky jsou z velké části postavené na tvořivosti, šikovnosti, nápaditosti a není třeba striktně se držet zaběhlých postupů. Ty se dají prolínat, kombinovat, doplňovat, a to i mezi batikováním a savováním navzájem. Rozmanité kombinace skýtají spoustu možností být originální.

Nech se tedy inspirovat, čti, tvoř, diskutuj, ptej se, posílej tvé nafocené výtvory.
Je to užitečný relax!

Petra Klobasová

1) Obnovíme si šatník levně a efektně zajímavými a trendy modely.

2) Obě metody jsou už dlouho v kurzu a móda s nimi stále počítá.

3) Zútulníme si byt netradičními textilními doplňky a dekoracemi.

4) Je to zajímavý koníček, při kterém účelně využijeme volný čas.

5) Vyrobíme si sami něco na sebe či do bytu, což je k nezaplacení.

Srovnání metod:

Výhody

1) K savování není zapotřebí mnoho pomůcek.
2) Savová technika není tak finančně nákladné. Litr obyčejného sava stojí přibližně 30Kč a vydrží nám opravdu na hodně dlouho.
3) Na batice se prakticky nic zkazit nedá, pokud nemáte z počátku vysoké nároky, budou se vám i vaše první výtvory líbit.
4) Textil upravený savem se může prát klidně v pračce, látka po něm nepouští.

Nevýhody

1) Batika poměrně dost pomůcek vyžaduje.
2) Batikovací barvy, které k obarvování potřebujeme jsou poměrně nákladné. Více v sekci ceny.
3) Savování je pro začátečníky trochu obtížnější, než dostanou ten správný grif, mohou pár triček zkazit.
4) Obarvené věci batikováním mohou z počátku pouštět, proto se musí prát v ruce.

Nikdy jsem nechodila do kurzů, nikdy jsem nečetla žádné publikace o batice a nikdy jsem nestudovala nic o výtvarném umění ani o textilu. Jsem prostě jen domácí kutil, či snad kutilka? Informace na těchto stránkách berte s rezervou, nevím, jestli názvy, které technikám přisuzuji, jsou oficiální, pro mě to není podstatné. Nikdy jsem nebyla na teorii, jde o praxi, proto se už dále nezabývejte teoretickými výklady a vrhněte se na praktickou výrobu.

Jak jsem se tedy k batikování a savování dostala... Zhruba v 8. třídě základní školy jsme v hodině rodinné výchovy zkoušeli batikovat: Do obřího hrnce jsme všichni naházeli navázaná trička a v modrém roztoku obarvili. Vynalézavost naší učitelky nebyla zcela na výši, protože pak celá třída chodila v modrém triku s terčem na prsou. Byť jsme se zabývali tou nejzákladnější metodou batikování, mohli jsme už tehdy říci, že máme za sebou první seznámení s vázanou batikou.

Se savováním jsem začala koketovat v prvním ročníku na gymnáziu, kdy mě kamarádka ze třídy Zuzka Burianová zasvětila do základního postupu při práci se savem v úpravě textilu. Po řadě neúspěchů, kterými jsem se nenechala odradit, jsem přicházela na různé varianty základního postupu. Zhruba za dva roky jsem k tomu všemu oprášila ještě batiku a vrhla se do těchto aktivit naplno. Začala jsem kombinovat savování s batikou a vymýšlet různé psí kusy.

Jelikož jsem člověk ryze praktický, vybrala jsem si právě tohoto koníčka, protože z něj tzv. „něco mám“. Mám plnou skříň originálních hadříků, vyzdobený byt netradičními doplňky a spokojené okolí, které z toho všeho taky něco má. Budu ráda, když se mi ozvete a já vám budu moci něco pěkného vyrobit, protože je to pro mě zábava.